Krajina
Udržování nebo obnova krajiny, její struktury a procesů ekosystémů včetně rozmanitosti rostlinných i živočišných druhů a produkční kapacity ekologických systémů. To je ekologická udržitelnost.
Našim cílem by mělo být snižování dopadu na životní prostředí a zdraví lidí na úroveň, kterou přírodní prostředí i lidstvo zvládne.
Zeleň má pozitivní vliv na okolí, především ochlazo-vání svého okolí, zvlhčování vzduchu, snížení praš-nosti. Poskytuje stín a příjemné mikroklima, má pozitivní vliv na psychiku člověka a v neposlední řadě poskytuje útočiště pro drobné živočichy.
Omezování plochy zeleně výstavbou přispívá k zahřívání zemského povrchu a zvýšení průměrné teploty během celého roku, především v okolí aglomerací.
Vliv zeleně
Zeleň je vhodné umisťovat i na konstrukce samotných budov. Možnosti použití a aplikace jsou velmi široké - jak na nové výstavbě, tak na stávající výstavbě. Zeleň má tepelně - izolační funkci, lépe pomáhá hospodaření s vodou, pohlcování hluku, prachu a CO2.
Na stávajících fasádách je možné používat např. zavěšené koše nebo přidaný záchytný systém pro popínavé rostliny. V návrhu je nutné počítat s tím, že takovéto popínavé rostliny rostou do maximální výše cca 6 metrů. Takovéto řešení je velmi jednoduché a ekonomické, a přitom má obrovský vliv na mikroklima.
Nové fasády je možno navrhovat jako kompletně zelený systém, včetně zavlažování. Takto navržené fasády se uplatní především v pobytových prostorech.
Na stávajících střechách je umisťování zeleně potřeba prověřit vzhledem k únosnosti střechy.
Na nových střechách je třeba se zelení počítat už v návrhu, podle toho se odvíjí konstrukce střešního pláště a druh použité zeleně. Je možno používat i kořenové čističky, které pomocí rostlin čistí odpadní vodu, která se pak může dále využívat.
Zeleň na fasádách a střechách
S výstavbou logistických a jiných areálů probíhá nenávratná devastace orné půdy v okolí areálů během výstavby a omezuje se plocha zemědělské půdy. Především právě logistické areály zabírají velmi rozlehlé plochy v okolí měst, které dříve sloužily pro zemědělství a pěstování potravin.
Je nutné zavést šetrné hospodaření se „zbývající" půdou a ve větším měřítku používat nové technologie pro pěstování potravin. Jsou to především hydroponické a aquaponické systémy. Aquaponie spojuje pěstování zeleniny a chovu ryb. Ryby poskytují hnojivo rostlinám a rostliny na opak čistí vodu pro ryby. Výsledkem je produkce kvalitního rybího masa a kvalitní zeleniny na velmi malé ploše. Hydroponie pracuje s pěstováním rostlin ve speciálním roztoku, bez přítomnosti půdy.
V rámci logistických parků je možno vybudovat v okrajových částech vertikální farmy, nahrazující produkci ze zaniklé půdy.
Náhrada zemědělské půdy
Ekologická udržitelnost je definována jako udržování nebo obnova složení, struktury a procesů ekosystémů včetně rozmanitosti rostlinných a živočišných společenstev a produkční kapacity ekologických systémů
Rozmanitost druhů (živočišných i rostlinných) přispívá ke stabilnímu ekosystému. Současná výstavba logistických areálů to bohužel nenabízí.
Biodiverzitu je nutno podporovat výsadbou vhodných druhů rostlin, které přilákají živočichy a vytvoří mikro ekosystém a poskytují útočiště drobným živočichům (použití starého dřeva, kamení, apod.). V rámci parkových úprav je vhodné umisťování úlů a včelstev.
Biodiverzita
Vliv převládajícího větru by měl určit natočení celého areálu, neboť právě v rovinaté zemědělské krajině je vítr silnější, nemá přírodní zábrany. V české kotlině je převládající směr větru ze západu. V chladných dnech toto bývá nepříjemné, naopak v letních je proudění čerstvého chladného vzduchu vítáno, neboť má vliv na celkovou pohodu v areálu.
Řešením může být správné využití větrolamů, zeleně či menších staveb na okrajích areálu.
Správným rozmístěním menších větrných elektráren může vítr sloužit jako udržitelný zdroj elektrické energie.
Vlivy větru
Výstavba areálů má často nevhodné rušivé noční osvětlení s negativním vlivy, především pro živočichy. Již v projektu je nutno chytře plánovat a navrhovat osvětlení areálů a budov tak, aby především v krajních pozicích nevyzařovaly světlo příliš do dálky.
Například dobře funguje inteligentní osvětlení, které v nočních hodinách svítí pouze na zlomek % a naplno se rozsvítí, když čidlo svítidla zaznamená pohyb v okolí. Mimo snížení smogu umožňuje také úsporu ve spotřebě elektrické energie.
Obr. https://www.greatbasinlighting.com/blog/outdoor-led-lighting-improves-safety-in-parks/
Voda
Hospodaření s vodou je v krajině zcela zásadní. Čistá voda je pro život nezbytná a je potřeba s ní dobře zacházet. Nevýznamnějším zdrojem vody jsou dešťové srážky a proto je nutné tuto vodu v krajině zadržovat.
Dobrým řešením pro logistické parky mohou být otevřené retenční nádrže a vsakovací průlehy, kde je dešťová voda soustředěna a ve svém okolí zlepšuje klima, navíc může vodní prvek součástí parkových, oddychových a relaxačních ploch.
Dále potřeba snížit spotřebu pitné vody v samotných budovách. Ve větší míře než dnes by měla být využívána šedá vyčištěná odpadní voda (např. pro splachování nebo zavlažování). Čištění odpadní vody je možné provádět v kořenových čističkách. Do kořenového pole osázeného rostlinami přitéká odpadní voda a rostliny vodu pomocí svých kořenů čistí. Takto vyčištěná voda vykazuje mnohdy lepší parametry než voda z průmyslových čistíren vody a navíc je řešení téměř bezúdržbové a pohledově velmi estetické.