Krajina

Udržování nebo obnova krajiny, její struktury a procesů ekosystémů včetně rozmanitosti rostlinných i živočišných druhů a produkční kapacity ekologických systémů. To je ekologická udržitelnost.

Našim cílem by mělo být snižování dopadu na životní prostředí a zdraví lidí na úroveň, kterou přírodní prostředí i lidstvo zvládne.

Zeleň má pozitivní vliv na okolí, především ochlazo-vání svého okolí, zvlhčování vzduchu, snížení praš-nosti. Poskytuje stín a příjemné mikroklima, má pozitivní vliv na psychiku člověka a v neposlední řadě poskytuje útočiště pro drobné živočichy.

Omezování plochy zeleně výstavbou přispívá k zahřívání zemského povrchu a zvýšení průměrné teploty během celého roku, především v okolí aglomerací.

Vliv zeleně

Zeleň je vhodné umisťovat i na konstrukce samotných budov. Možnosti použití a aplikace jsou velmi široké - jak na nové výstavbě, tak na stávající výstavbě. Zeleň má tepelně - izolační funkci, lépe pomáhá hospodaření s vodou, pohlcování hluku, prachu a CO2.

Na stávajících fasádách je možné používat např. zavěšené koše nebo přidaný záchytný systém pro popínavé rostliny. V návrhu je nutné počítat s tím, že takovéto popínavé rostliny rostou do maximální výše cca 6 metrů. Takovéto řešení je velmi jednoduché a ekonomické, a přitom má obrovský vliv na mikroklima.

Nové fasády je možno navrhovat jako kompletně zelený systém, včetně zavlažování. Takto navržené fasády se uplatní především v pobytových prostorech.

Na stávajících střechách je umisťování zeleně potřeba prověřit vzhledem k únosnosti střechy.

Na nových střechách je třeba se zelení počítat už v návrhu, podle toho se odvíjí konstrukce střešního pláště a druh použité zeleně. Je možno používat i kořenové čističky, které pomocí rostlin čistí odpadní vodu, která se pak může dále využívat.

Zeleň na fasádách a střechách

S výstavbou logistických a jiných areálů probíhá nenávratná devastace orné půdy v okolí areálů během výstavby a omezuje se plocha zemědělské půdy. Především právě logistické areály zabírají velmi rozlehlé plochy v okolí měst, které dříve sloužily pro zemědělství a pěstování potravin.

Je nutné zavést šetrné hospodaření se „zbývající" půdou a ve větším měřítku používat nové technologie pro pěstování potravin. Jsou to především hydroponické a aquaponické systémy. Aquaponie spojuje pěstování zeleniny a chovu ryb. Ryby poskytují hnojivo rostlinám a rostliny na opak čistí vodu pro ryby. Výsledkem je produkce kvalitního rybího masa a kvalitní zeleniny na velmi malé ploše. Hydroponie pracuje s pěstováním rostlin ve speciálním roztoku, bez přítomnosti půdy.

V rámci logistických parků je možno vybudovat v okrajových částech vertikální farmy, nahrazující produkci ze zaniklé půdy.

Náhrada zemědělské půdy

Ekologická udržitelnost je definována jako udržování nebo obnova složení, struktury a procesů ekosystémů včetně rozmanitosti rostlinných a živočišných společenstev a produkční kapacity ekologických systémů

Rozmanitost druhů (živočišných i rostlinných) přispívá ke stabilnímu ekosystému. Současná výstavba logistických areálů to bohužel nenabízí.

Biodiverzitu je nutno podporovat výsadbou vhodných druhů rostlin, které přilákají živočichy a vytvoří mikro ekosystém a poskytují útočiště drobným živočichům (použití starého dřeva, kamení, apod.). V rámci parkových úprav je vhodné umisťování úlů a včelstev.

Biodiverzita

Vliv převládajícího větru by měl určit natočení celého areálu, neboť právě v rovinaté zemědělské krajině je vítr silnější, nemá přírodní zábrany. V české kotlině je převládající směr větru ze západu. V chladných dnech toto bývá nepříjemné, naopak v letních je proudění čerstvého chladného vzduchu vítáno, neboť má vliv na celkovou pohodu v areálu. 

Řešením může být správné využití větrolamů, zeleně či menších staveb na okrajích areálu.

Správným rozmístěním menších větrných elektráren může vítr sloužit jako udržitelný zdroj elektrické energie.


Obr.: https://sd-windenergy.com/small-wind-tu…

Vlivy větru

Výstavba areálů má často nevhodné rušivé noční osvětlení s negativním vlivy, především pro živočichy. Již v projektu je nutno chytře plánovat a navrhovat osvětlení areálů a budov tak, aby především v krajních pozicích nevyzařovaly světlo příliš do dálky.

Například dobře funguje inteligentní osvětlení, které v nočních hodinách svítí pouze na zlomek % a naplno se rozsvítí, když čidlo svítidla zaznamená pohyb v okolí. Mimo snížení smogu umožňuje také úsporu ve spotřebě elektrické energie.

Obr. https://www.greatbasinlighting.com/blog/outdoor-led-lighting-improves-safety-in-parks/

Voda

Hospodaření s vodou je v krajině zcela zásadní. Čistá voda je pro život nezbytná a je potřeba s ní dobře zacházet. Nevýznamnějším zdrojem vody jsou dešťové srážky a proto je nutné tuto vodu v krajině zadržovat.

Dobrým řešením pro logistické parky mohou být otevřené retenční nádrže a vsakovací průlehy, kde je dešťová voda soustředěna a ve svém okolí zlepšuje klima, navíc může vodní prvek součástí parkových, oddychových a relaxačních ploch.

Dále potřeba snížit spotřebu pitné vody v samotných budovách. Ve větší míře než dnes by měla být využívána šedá vyčištěná odpadní voda (např. pro splachování nebo zavlažování). Čištění odpadní vody je možné provádět v kořenových čističkách. Do kořenového pole osázeného rostlinami přitéká odpadní voda a rostliny vodu pomocí svých kořenů čistí. Takto vyčištěná voda vykazuje mnohdy lepší parametry než voda z průmyslových čistíren vody a navíc je řešení téměř bezúdržbové a pohledově velmi estetické.

Světelný smog