Naše řešení
Pro vzorové řešení nejzásadnějších problémů jsme vybrali areál P3 Prague D8, který leží na katastrální území více obcí a je vybudován čistě pro kamionovou dopravu. Tento areál jsme vybrali na základě faktu, že jezdíme často okolo, na základě jeho polohy, způsobu výstavby a v neposlední řadě také kvůli absenci lidského měřítka.
Tyto skutečnosti na člověka působí negativně a pokud se do areálu dostane, získá pocit, že na toto místo nepatří, případně, že kvůli izolovanosti snad porušuje předpisy.
Areál P3 Prague D8 je čistě monofunkčním areálem sloužícím pouze pro účely logistiky. Na základě jeho využití zde naprosto chybí lidské měřítko, neboť architekturu areálu definují pouze co nejpraktičtější a nejrychleji postavené haly. Ty mají ve většině případů výšku kolem dvanácti metrů holé hliníkové fasády. Kolem hal nevedou téměř žádné pěší komunikace, protože se zde předpokládá, že po areálu lidé jezdí hlavně auty a kamiony.
Změna funkcí areálu, případně jejich doplnění, umožňuje do místa vnést prvky, které jsou člověku blízké a nemá pocit, že se ocitl někde nevhod. Zároveň je nutné, aby na základě změny funkcí netrpělo primární využití areálu. Na jednoduchém schématu lze vidět, jak relativně málo pomůže multifunkčnímu areálu.
Měřítko budov pak směrem do středu areálu graduje menšími objekty, které slouží jako ubytování zaměstnanců, kanceláře, prodejní plocha či aquaponická farma. Tyto funkce do areálu přivedou i jinou skupinu lidí, než jen ty, kteří přijedou na směnu a po ní zase odjedou pryč.
Zcela zásadním se ukázal fakt, že logistické areály neobsahují téměř žádnou vzrostlou zeleň a dominuje zde asfalt a beton. Díky tomu se místa v létě přehřívají a pokud se ocitnete v areálu v parném létě, nemáte se kromě budov kam schovat před sluncem. Zároveň se voda, která naprší na asfaltovou plochu nemá kam vsáknout, a je odvedena přímo do dešťové kanalizace. Stromy se zde ve velké míře nevyskytují, a tak tvoří veškeré plochy jen nízký posekaný trávník mezi halou a silnicí. Haly, které jsou pro vizuální oddělení schované za navršený val, však příliš kryté nejsou, protože i val má velmi nízký porost a působí kvůli tomu vedle dvanáctimetrové haly spíš komicky.
Jednoduchým dělením ploch areálu přidáním zelených pásů mezi kamionové doky, případně doplnění stromů, areál zchladí a polidští.
Haly v budoucím navrhovaném řešení jsou zakopané šest metrů pod zemí a nad zem se vyvyšují také šest metrů. Tyto haly mají navíc z jedné strany nahrnutou hlínu, takže působí víc skrytě a více splynou s okolní krajinou. Střechy objektů jsou dnes používány pro fotovoltaické panely, což je rozhodně dobré řešení, nicméně jejich velké plochy vybízejí i k jinému využití, například pro umístění kořenové čističky odpadní vody po obvodu haly.
Stěny původních hal lze opatřit konstrukcí pro popínání zelení. V případě zazelenání velké plochy stěn haly pak bude místo působit příjemněji a zároveň podpoří biodiverzitu v místě a výrazně zlepší mikroklima.
Nové dopravní řešení areálu patří k zásadním tématům, protože logistický areál je přece jen založen na skladování a dopravě kamiony. Není ale nezbytně nutné velkými auty dojet po areálu kamkoliv, a stejně tak nemusí definovat veškeré vazby mezi jednotlivými objekty. Samotný areál je v současném stavu dopravně nepropustný a návštěvník musí dovnitř i ven vjet pouze jedním vjezdem a tomu je veškerá doprava podmíněna. Zároveň je ale areál oplocený, ač obsahuje i výdejní místa některých obchodů. Toto nelogické uspořádání vede k ještě větší izolaci logistického parku. V případě, že se z okolní vesnice rozhodne někdo přejet do jiné obce, musí celý nepropustný areál objet. O alternativní dopravě, například cyklodopravě, nelze ani hovořit, jelikož cyklisté sdílí stejnou silnici jako kamiony při objíždění celého areálu.
Zaměstnanci areálu, kteří dojíždí do práce osobními auty, nemají kde parkovat a využívají zbytečné velké plochy asfaltu kolem hal. V nově navrhovaném areálu jsou použita jednoduchá řešení, která tyto problémy eliminují. K parkování osobních aut je použit vnitřek valu zakrývající haly, v centrální části je pak parkování v dedikovaném parkovacím domě. Parkem probíhá cyklotrasa, která se v centrálním náměstí vyhýbá mimoúrovňově silnici lávkou, která slouží i pro průchod pěších. Pro hromadnou dopravu pak lze využít autobusové linky, které obsluhují stávající areál i navrhovaný areál zvlášť.
Mezi použitá technologická řešení patří nutně využití fotovoltaických panelů na velkých plochách střech. Toto řešení už je použito u stávajících hal a je nutnost ho použít i u hal navrhovaných.
Nově jsou zde navržené solární fasády, ty pak tvoří velkou část fasád částečně zapuštěných hal i administrativních objektů. Tato technologie využívá fasádní panely pro produkci elektrické energie. Vizuálně tento materiál neruší a je k nerozpoznání od hliníkových fasádních panelů.
V místě logistického areálu je díky převládajícím větrům možné použít mezi halami i větrné elektrárny s malým průměrem.
Ke zchlazení areálu přispěje doplnění vodních ploch, jako jsou mělká jezera v místě kancelářských objektů kolem náměstí, případně větší nádrže směrem k hlavní silnici. Nejen, že je areál pak vizuálně oddělen od silnice, ale tyto nádrže mohou sloužit jako zásoba vody v případě požáru, zároveň kolem vodních prvků vznikají relaxační plochy.
Drobné vodní prvky pak definují jednotlivé funkce areálu. Průběžný potok v místě náměstí slouží jednak jako estetický prvek, jednak jako funkční oddělení doků pro kamiony mezi stávající halou a nově navrhovanou kancelářskou budovou.
Porovnání původního řešení areálu a našeho navrhovaného řešení.
Mezi použitá technologická řešení patří využití fotovoltaických panelů na velkých plochách střech. Toto řešení už je použito u stávajících hal a je nutnost ho použít i u hal navrhovaných. Solární fasády pak tvoří velkou část fasád částečně zapuštěných hal i administrativních objektů. Tato technologie využívá fasádní panely pro produkci elektrické energie. Vizuálně tento materiál neruší a je k nepoznání od hliníkových fasádních panelů. V místě logistického areálu je díky převládajícím větrům možné použít i větrné elektrárny s malým průměrem mezi halami.
Hlavní principy navrhovaného řešení
Největší hala areálu k sobě váže i největší plochu asfaltu pro parkování kamionů. Tato plocha tvoří neproniknutelnou bariéru. Plocha je naddimenzovaná a reálné využití této plochy je zásadně menší. Navrhujeme zde zvýšenou platformu, pod ní můžou dále pojíždět kamiony, ale její horní část je ozeleněná a postupně přechází v náměstí, které vytvoří nové centrum celého areálu. Na parkování kamionů pod platformou je možné dostat světlo shora, prostřednictvím světlíků, a tak doky nepůsobí jako tmavá plocha. Dodatečné přidání drobné architektury jako je stánek s pečivem, výdejní box, nebo zapuštěná odpočívárna pro řidiče kamionů místo s vysokými halami přibližuje více lidem, kteří v areálu pracují.
Část logistického parku, která je dnes okrajovou částí areálu, se v návrhu stává centrálním bodem mezi novým a stávajícím areálem. Tvoří tak přirozené centrum území, jímž probíhá komunikace rozdělující původní a nové plochy. Toto centrum je pak v rámci měřítka celého areálu nejvyšším bodem s nejčlenitějšími objekty, které jsou ale co nejvíce přizpůsobené lidem. Odsud vychází i pěší a cyklistická lávka, která překlenuje hlavní silnici rozdělující areál a dále pokračuje podél nově doplňovaných administrativních a prodejních objektů. V centru dění se ocitá zvýšená platforma, sloužící jako náměstí a propojující jednotlivé objekty mimo úroveň kamionů a aut.
Stávající haly lze doplnit o konstrukce pro zeleň na fasádě. Asfalt nutný pro pojízdné plochy je rozdělen a zredukován zelenými pásy, které pomáhají k oddělení jednotlivých ploch parkování kamionů a pochozí plochy pro pěší. Stromořadí a přidané objekty k fasádě pak definuje chodníky a silnice. Nově se ve velké míře používají propustné plochy pod parkováním osobních aut, například zatravňovací tvárnice.