Technologie
Ekonomická udržitelnost je široký soubor rozhodovacích principů a obchodních praktik zaměřených na dosažení ekonomického růstu bez zapojování se do škodlivých ekologických kompromisů, které historicky růst doprovázejí.
V ideálním případě udržitelný rozvoj vytváří provozní systémy, které spotřebovávají přírodní kapitál (také známý jako přírodní zdroje) dostatečně pomalu, aby tyto zdroje mohly využívat i budoucí generace.
Budoucím úkolem každé stavby bude energetická soběstačnost, která se v dnešní době soustřeďuje na tu elektrickou. Vyhnutí se závislosti na místní sítí a avizovaným blackoutům se jeví jako správný směr. Elektrickou energii lze současně snadno získávat z obnovitelných zdrojů, například ze sluneční energie formou fotovoltaických panelů. Ty umísťujeme na fasády i střechy hal, současně z nich lze vytvořit i kryté stání pro parkoviště současných logistických center. S příchodem nových technologií bude snazší získávat potřebnou energii také z vody a větru pomocí turbín či větrných elektráren.
Při nedostatku výroby energie z obnovitelných zdrojů v místě logistického parku je možné uvažovat s odběrem vlastní energie vyrobené v jiném areálu případně s odběrem “zelené” energie přímo ze sítě.
Součástí samotného návrhu, produkce i spotřeby energie musí být také efektivita s jejím nakládáním. Energii je potřeba správně skladovat a distribuovat. Mít přehled o proměnné vytíženosti v čase a tomu přizpůsobit její tok. Přebytečná energie může být uchována v bateriových uložištích, které lze zakomponovat do hal či podzemních objektů. Úsporné nakládání s energiemi významně snižuje uhlíkovou stopu.
Elektrická energie
Přechodem na automatizaci skladů se zmenšuje potřeba vytápění halových prostor, které bude stačit pouze temperovat. Současně rozšířené využívání zpětného získávání tepla ze vzduchotechnických zařízení již není dostačující. Chod objektu by měl reflektovat aktuální klimatické podmínky a predikovat vývoj v rámci následujících dnů. Tomuto řešení odpovídá aktivace stavebních konstrukcí a akumulace přebytečného tepla v zásobnících nebo v podloží stavby. Dalším bodem je samotná orientace budovy vůči světovým stranám, efektivní prosklení a stínění v letních měsících.
Pro vytápění bychom měli maximálně využívat obnovitelné zdroje energie, jako například sluneční, větrnou či geotermální. Samotné teplo budeme získávat z vody, země či vzduchu formou tepelných čerpadel.
Pokud je logistický park ve vhodné poloze vůči stávajícímu průmyslu, je vhodné uvažovat o jejich vzájemném propojení.
V těchto případech by šlo využít teplo z místních tepláren, spaloven odpadu či zbytkové teplo z továren, které by jinak bylo emitováno do atmosféry.
Moderním hospodařením se zdroji se tak lze plně vyvarovat závislosti na neobnovitelných zdrojích energie, jako například momentálně nedostatkovému plynu, uhlí či jiným fosilním palivům.
Vytápění
Efektivně navržené budovy nebudou vyžadovat náročné chlazení. Samotné umístění stavby, orientace vůči světovým stranám, rozsah prosklených ploch a zhotovení vhodných skladeb stavebních konstrukcí zabrání přehřívání budovy. Chlazení, mimo toho technologického, by se tak dalo omezit pouze pro dochlazení temperovaného vzduchu hal a zlepšení komfortu zaměstnanců v administrativě. Pro toto nenáročné dochlazení by se jednoduše dalo využít reverzního chodu tepelného čerpadla.
Úvaha o umístění staveb pod zemí, jejich částečného zapuštění a zhotovení intenzivních zelených střech vytvoří dobré podmínky pro uchování konstantní teploty v interiéru. Přehřívané plechové fasády budou ozeleněny či opatřeny fotovoltaickými systémy s větranou mezerou. Přívodní vzduch do objektu může být v letních měsících předchlazený v zemním výměníku či kolektoru.
Chlazení
Využití automatizovaných skladů snižuje nároky na výměnu vzduchu, který by jinak byl nutný, kdyby na místě pracoval personál. Původní vysokozdvižné vozíky se spalovacími motory budou nahrazeny těmi elektrickými či automatizovanými roboty. Zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu je již dnešním standardem, pro chlazení technologie či technických prostor lze využít známých přírodních principů, například aerace či příčného větrání, bez nároku na instalaci dalších technických zařízení.
Větrání
Shrnutí výše popsaných bodů větrání, vytápění, chlazení a spotřeby elektrické energie znamená orientaci a směřování k obnovitelným zdrojům. V návrhu moderního logistického centra a idejí budoucího vývoje počítáme s využitím geotermální, sluneční, vodní i větrné energie. Doplněno může být využitím přebytečných energií vyrobených z blízkých provozů a průmyslu, které by jinak byly emitovány do ovzduší.
Jedinou možnou cestou bude do budoucna úplná eliminace neobnovitelných zdrojů energií a přechod k uhlíkové neutralitě.
Obnovitelné zdroje
Se zásadním nedostatkem pitné vody se podle predikcí budeme v budoucnosti potýkat i v našich zeměpisných podmínkách. Současně bychom se měli chovat maximálně hospodárně a ke spotřebě pitné vody přistupovat zodpovědně. V místech nových i stávajících logistických parků se nabízí možnost vybudování vlastního lokálního zdroje pitné vody, který nebude ovlivňovat stávající infrastrukturu okolních obcí.
Podzemní voda z hlubinných vrtů se po správném upravení dá plnohodnotně používat jako pitná a může zcela pokrýt potřeby celého areálu.
Pokud lokalita nabízí blízký zdroj pitné vody, jako například vodní nádrže či již realizované velkokapacitní vrty, lze zvážit ekonomičnost a napojení na tuto infrastrukturu.
Pitná voda
Éra odvádění dešťových vod z krajiny je již za námi. Logistické parky byly jednou z hlavních příčin odvádění vod z nově zastavěných ploch. Asfaltové a betonové nepropustné povrchy, ale i ploché střechy bez zeleně vodu přímo sváděly do kanalizací či místních vodotečí. Důležitý krok vsakování dešťové vody byl vynechán a původně úrodná půda byla mnohdy znehodnocena.
Náš přístup má za úkol vodu v místě parku maximálně zadržet, obnovit její přirozený koloběh a také ji i zpětně využít. Zadržování vody bude rozfázováno do několika etap. Travnaté plochy, ale i zeleně střechy zajistí její akumulaci a postupné vsakování v době přívalových dešťů. Současně se tak vyrovná bilance odvodu vod, která umí způsobit nemalé škody formou nedostatečné kapacity kanalizace či dokonce záplav.
Voda ze zelených ploch se současně i vypařuje, čímž zlepší mikroklima lokality a sníží prašnost v okolí. Přebytečná voda bude svedena do suchých poldrů či příkopů. Závěrečnou fází bude svedení do kapacitní akumulační nádrže se vsakem.
V krajním případě lze využít napojení na místní vodoteč. Dešťová voda tak již dále nebude ubírat kapacitu místní kanalizace.
Zachycená dešťová voda může být zpětně využita. Nejvýhodněji se jeví pro zálivku zeleně, kropení komunikací, ale po její úpravě je možné i využití v interiéru formou splachování nebo technologické vody.
Dešťová voda
Rozlehlé areály musí mít vlastní zdroj požární vody. Většinou se odehrává formou otevřené požární nádrže, do které může být svedena i dešťová voda. Nádrž tak plní více účelů a doplňuje tak lokální vodohospodářské schéma.
Požární voda
Likvidace odpadních vod uzavírá koloběh hospodaření s vodou. Měl by být kladen důraz na minimalizaci odvodu do veřejné kanalizace, která mnohdy ani není k dispozici. Odpadní vody je vhodné přečišťovat a zpětně využívat ve formě šedé vody.
Pro ekologické čištění bez chemikálií se nabízí kořenové čističky, které umísťujeme na střechy i fasády samotných hal. Zbylé přečištěné vody lze také akumulovat nebo nechat volně vsakovat v krajině.
Tímto přístupem se eliminuje nutnost napojení na místní čističky odpadních vod a také minimalizuje množství odváženého sedimentu.
Odpadní voda
Odpadové hospodářství hraje důležitou roli nejen ve výrobním průmyslu. Také v logistických centrech musíme dbát na minimalizaci produkce odpadů, správnému nakládání s nimi a v neposlední řadě jejich řádné třídění.
V každém provozu by měla být umístěna třídírna odpadů s lisy. Materiál, který lze recyklovat nebo opakovaně využít, bude zpracován v místě svého zdroje, tedy logistickém parku.
Edukovaný personál bude dbát na sběr bioodpadu a jeho využití pro hnojení zeleně či pro místní biofarmy.